Moudrost stromů

Zářivě zlatá a zlatá, když se paprsky slunce mezi jeho listy toulají… A v nich je moudrost, moudrost stromů. Bílá, bílá a bílá, když si vítr s jeho květy pohrává… A v nich je moudrost, moudrost stromů. A radost a smích těch očí, kterým domov dává… A tichý šepot obětavé lásky, když sám sebe rozdává…. A stínem svým ti klid nabízí…. A to je moudrost, moudrost stromů. zahraničný korešpondet Běla 23.1.2008, 23:00