Listy z behu - 10

Ahoj všichni,

po mnoha dnech a mailech jsme se konečně rozhodli vám napsat.

Já osobně (Jirka) jsem si stav běžců a celkovou atmosféru běhu podle toho jaké se šířili zvěsti představoval trochu jinak, k horšímu tady. Moje představa byla, že tady budou kroužit běžci, kteří budou úplně mimo realitu ( nebo alespoň trochu), a že na nich půjde vidět únava z těch třiceti dní, které mají za sebou.

Když jsem však dorazil všichni se usmívali, mávali mi a tvářili se jakoby si právě vyběhli na krátký dvoumílový běh. To mně trochu zaskočilo, ale říkal jsem si, že je to určitě za chvíli přejde…., ale nepřešlo.

Na většině běžců, když s nimi o tom zrovna nemluvíte, a nebo se jim nepodíváte na nohy, když mají zrovna sundané ponožky, nepoznáte, že již mají za sebou přes dva a půl tisíce kilometrů. Prostě pohoda . Jediný kdo tak trochu zapadá do mých prvotních představ je Asprihanal. Chvílemi vypadá jakoby vůbec nebyl v naší realitě a je zajímavé pozorovat jeho styl běhu. Je celý nachýlený na jednu stranu, rozhazuje rukama a něco si pro sebe povídá…., ale běží jako drak. Člověk by čekal, že každou chvíli upadne, ale vždy to nějak vybere a běží dál.

Samozřejmě toto je jen povrchní první dojem. Jakmile si s nima trochu popovídáte, zjistíte, že to zas taková sranda není. Kluci (a holka) to však berou sportovně a snaží se mít pozitivní přístup, ať se děje co se děje.

Jinak počasí je pěkné, máme jasno a teplo, až moc (dnes je až 38°C). Jediný trochu zamračený den byl v pondělí, kdy běžcům hned při prvním kole sprchlo tak,že byli všichni hned mokří na kost. Pršelo pak asi ještě dvě hodiny, ale pak přestalo. Bylo vidět, že je to trochu rozhodilo, jediný kdo si to užíval byl Ananda-Lahari, který začal běhat tempem 4min/kolo (normálně má tak 8 min). Ostatní kluci jen kroutili hlavou. Pranab to komentoval, „Hoďte na něj síť.“ a Smarana říkal „Cokoli jste mu dali, chci to taky!“. V příloze vám posílám ukazku.

Včera byl „Papuňákový den“, jak by řekl Jano. Dva kluci, konkrétně Peťa a Stutisheel podle Jana „hodili papuňáka“. Tedy v překladu ze slovenské hantýrky sebou řízli, no prostě spadli. Peťa zakopl o kámen a Stutiseel prý úplně na rovné cestě, naštěstí se jim nic nestalo. Doufám, že v této zábavě nebudou pokračovat.

V úterý jsme na výročí Madal Bal pro běžce objednali výbornou čínu. Všichni si to pochvalovali a říkali, že je to moc dobré. Až moc, protože se hodně nabouchají a pak se jim špatně běží. Taky jsme je obdarovali stříkacíma pistolkama ze Sewy, takže se nahánějí kolem a stříkají na sebe.

Další nová zábava chlapců je nahýbání záchodků. Jakmile jde nějaký běžec na záchod, ten co je za ním rychle přiběhne a nahne celou budku asi o dobrých 20 cm. Jakmile ten, co je uvnitř stojí, asi má co dělat, aby se udržel.

Tak to je všechno vážení. Původně jsem nechtěl nic psát, ale vidím, že to není tak hrozný.

Mějte se krásně a pište, chlapi to tady doslova hltaj.

Jirka a Jano